ZDRAV VݎIVA
  • Publikace "Vchova ke zdrav viv dt a mldee v Euroregionu Nisa"
    Ve uveden odkaz pod sebou skrv publikaci vytvoenou v rmci projektu Interreg IIIa, jejm obsahem je teoretick st zabvajc se otzkami zdrav vivy a praktick st nabzejc didaktick nmty pro 1. a 2. stupe zkladnch kol dlen do skupin dle potravinov pyramidy. Vechny sti publikace jsou elektronickou verz titn publikace a jsou uloeny ve formtu PDF.

  • Zrcadlo vivy - metodick pruka
    Tento odkaz pod sebou skrv elektronickou verzi publikace vytvoen v rmci projektu OPVK pro Libereck kraj. Jejm obsahem je teoretick st zabvajc se zdravou vivou ve vztahu k Rmcovmu vzdlvacmu programu. Druhou st je didaktick, kter nabz velk mnostv individulnch a skupinovch kol uplatnitelnch pi pprav projektovch dn, kter jsou rozdleny do ty sekc dle ronk, pro kter jsou primrn ureny. Vechny sti jsou uloeny ve formtu PDF.

  • Ovocn a zeleninov abeceda


      • Potravinov pyramida

      Vyznat se v nepebern nabdce potravin nen tak snadn. Vme toho o viv mnoho, ale kdo z ns by vechny ty vdomosti nosil v hlav a pi nkupu nebo sestavovn jdelnku si je vybavoval, tdil a na jejich zklad se rozhodoval. Pro jednoduchost orientace byla vytvoena pyramida sprvnho vbru potravin. M adu variant a nzv. Najdeme ji pod pojmy jako pyramida zdrav vivy, pyramida sprvn vivy, potravinov pyramida nebo vivov pyramida. Jedno maj vechny jej varianty spolen. Snadnm a jasnm grafickm a vtvarnm vyjdenm napovdaj, kolik a jak druhy potravin bychom mli vybrat a jst, aby nae viva pinela jazyku poten a celmu tlu zdrav.

      Stejn nzorn je grafick vyjden sprvnho vbru potravin formou kole nebo tale, kde jsou jednotliv patra pyramidy vyjdena rzn velkmi vseemi.

      Pyramida obsahuje est doporuench skupin potravin. Samozejm nejsou v dn ze skupin zobrazeny vechny potraviny, kter do n pat, ale jen jejich zkladn pedstavitele. Zbytek si ji mus kad doplnit sm neboli mus zaadit to, co m v nkupnm koku, do sprvn skupiny. Ale to jist nen tak sloit a pi troe uvaovn, ten oznaen na potravinch a zkuenosti se v obchod zorientujeme sprvn. Skupiny byly vytvoeny na zklad dlouholetch vzkum a zkuenost odbornk z celho svta a odpovdaj jak vivovm doporuenm, tak i vivovm zvyklostem rznch region. Pyramida v Africe se bude tedy trochu liit od t na, ale psun nezbytnch ivin v nleitm mnostv by mla zajistit vem stejn.

      Zklad pyramidy tvo skupina obilnin, peiva, re a tstovin. Potravin z tto skupiny bychom mli denn snst 3-6 porc. Nad touto skupinou je patro, v nm jsou zaazeny zeleniny a ovoce. Zeleniny je vhodn snst denn 3-5 porc a ovoce 2-4 porce. Ve tetm pate jsou skupiny mlka, mlnch vrobk a masa, ryb, drbee, vajec a lutnin. Tch u je poteba jst mn. Mlka a mlnch vrobk je dobr zkonzumovat 2-3 porce. A potravin ze skupiny ryb, masa, drbee, vajec a lutnin sta denn 1-2 porce. Posledn, est skupina, kter je na vrcholu, obsahuje cukr, tuk, sl a vrobky, kter je obsahuj ve vysokm mnostv. Tch bychom mli pijmout skuten jen mal, nezbytn mnostv. Pyramida doporuuje maximln 2 porce denn.

      Mnostv je tedy vyjdeno v porcch. Jsou to daje ne pln pesn, ale umouj snadnj orientaci, ne kdyby bylo mnostv vyjdeno v metrickch jednotkch. Tyto porce vychzej z tzv. kuchyskch porc, kde jednotkami jsou nap. lce, sklenice, hrnek, tal, krajc, plod ovoce, zvyklost velikosti bnch vrobk, jako je rohlk atd. Pro snadn pouvn pyramidy byly vypoteny a jako vzorov definovny nsledujc porce:

      Pyramida je vytvoena tak, aby odpovdala potebm prmrnho, zdravho lovka. Pro pesnj vyjden poteby jednotlivch ivin, kter jsou obsaeny v potravinch, jsou vytveny nutrin standardy, mezi kter pat i takzvan doporuen denn vivov dvky. Ty jsou ale ji podstatn sloitj a jsou ureny pro profesionly, kte by na jejich zklad mli nap. sestavovat skladby jdelnk pro koln stravovn a ovlivovat i plnovn celkov zemdlsk a potravinsk vroby. Vivov doporuen dvky se stle upesuj a mn podle aktulnch poznatk vdy.

      Pro ilustraci uvdme pklady vivovch doporuench dvek, kter byly navreny pro eskou populaci. Nebyly vak dosud pijaty jako oficiln, nebo se pedpokld, e budou vytvoena spolen evropsk doporuen. Na uvedench navrench dvkch je mon vidt odlinosti ve vivovch doporuench pro rzn vkov skupiny, pohlav a profese.

      table test
      Obilniny, re, tstoviny, peivo
      Jedna porce = 1 krajc chleba (60 g), 1 rohlk i houska, 1 miska ovesnch vloek nebo msli, 1 kopeek vaen re i vaench tstovin (125 g).
      Ovoce
      Jedna porce = 1 jablko, pomeran i bann (100 g), miska jahod, rybzu i borvek, sklenice needn ovocn vy.
      Zelenina
      Jedna porce = velk paprika, mrkev i 2 rajata, miska nskho zel i saltu, pl tale brambor i sklenice needn zeleninov vy.
      Ryby, maso, drbe, vejce, lutniny
      Jedna porce = 125 g drbeho, rybho i 80 g jinho masa, 2 vaen blky nebo miska sjovch bob, porce sjovho masa.
      Mlko, mln vrobky
      Jedna porce = 1 sklenice mlka (250 ml), 1 kelmek jogurtu (200 ml), sr (55 g).
      Sl, tuky, cukry
      Jedna porce = cukr (10 g), tuk (10 g).


      Vivov doporuen

      Kad lovk by ml znt zkladn zsady vhodnho stravovn. Ne vichni se ale o vivu zajmaj hloubji a vol jen podle sv chuti, zvyku a penenky, a to je mnohdy nesprvn. Proto vydalo Ministerstvo zdravotnictv esk republiky jednoduch soupis vivovch doporuen, kter v deseti bodech shrnuje to nejdleitj. Jak je vidt, doporuen zahrnuj i pohyb, protoe sprvn viva a dostaten pohyb jsou spolu tsn spjaty. Jedn se o typ "obecnch vivovch doporuen", kter tak dopluj systm doporuen zaloench na potravinch (potravinov pyramida) a doporuen ve form nutrinch standard.

      Zde je tedy 10 krok k pevnmu zdrav:
      1. Jezte vyvenou, pestrou stravu zaloenou vce na potravinch rostlinnho pvodu.
      2. Udrujte svou hmotnost a obvod pasu v doporuenm rozmez (v dosplosti BMI 18,5-25; obvod pasu u mu ne vce ne 94 cm, u en ne vce ne 80 cm). Pravideln se vnujte pohybov aktivit (ochrann inek na zdrav m napklad nepetrit 30 minut, nejlpe vak 1 hodina rychl chze denn).
      3. Jezte rzn druhy ovoce a zeleniny, alespo 400 g denn, pednostn plody erstv a mstnho pvodu.
      4. Kontrolujte pjem tuk, snite spotebu potravin s jejich vysokm obsahem (nap. uzeniny, tun sry, okolda, chipsy) a dvejte pednost rostlinnm olejm ped ivoinmi tuky. Denn konzumujte mlko nebo mln vrobky se snenm obsahem tuku.
      5. Nkolikrt denn jezte chlb, peivo, tstoviny, ri nebo dal vrobky z obilovin (zejmna celozrnn) a brambory.
      6. Nahrazujte tun maso a masn vrobky rybami, lutninami a netunou drbe.
      7. Pokud pijete alkoholick npoje, vyvarujte se jejich kadodenn konzumaci a nepekraujte denn dvku 20 g alkoholu (tj. 0,5 l piva nebo 2 dcl vna nebo 5 cl 40% destiltu).
      8. Omezujte pjem kuchysk soli, celkov denn pjem soli nem bt vy ne 5 g (1 ajov lika), a to vetn soli skryt v potravinch. Pouvejte sl obohacenou jodem.
      9. Vybrejte potraviny s nzkm obsahem cukru, omezujte sladkosti. Sladk npoje nahrazujte dostatenm mnostvm nesladkch npoj, nap. vody.
      10. Podporujte pln kojen do ukonenho 6. msce vku, pot kojen s pkrmem do 2 let vku dtte i dle.